Krajta je vzorná matka, říká ošetřovatel hadů Ondřej Škach

13.08.2011 7:22

I taková krajta může být zajímavým tvorem. Například krajta je vzornou matkou. Na druhou stranu může odrostlé mládě krajty sníst vlastní matku aniž by vědělo, koho jí. Víte, že dokáže sníst komplet celou slepici? Více o krajtách zjišťoval QAP u ošetřovatele plazů v plzeňské ZOO Ondry Škacha.

Had nebývá běžným domácím mazlíčkem, ale i přesto je zajímavé něco o plazech znát. QAP s vydal do plzeňské ZOO, aby zjistil něco zajímavého o hadech. Konkrétně jsme si s ošetřovatelem plazů Ondrou Škachem povídali o krajtě.

V plzeňské ZOO mají v letošním roce nový přírůstek mezi krajtami. Dosud měli jen krajtu tmavou a světlou a v květnu přivezli z Ostravy unikátní krajtu mřížkovanou. Plzeňské krajtě je 18 let a měří 505cm.

"Krajta mřížkovaná je nejdelším hadem mezi všemi jedovatými i nejedovatými hady. Může dorůstat kolem 9 metrů. Rekord byl zaznamenán 9,75 metr," vysvětluje Ondřej Škach. "Takže naše krajta je vlastně ještě takový prcek."

Čím se živí krajta?

"Vždy záleží na velikosti toho jedince, ale v přírodě dokáže chytit velkou kořist a to obvykle z toho důvodu, že v přírodě nemají pravidelnou stravu jako v zajetí. Takže po delší hladovce, třeba i několika měsíční, je ten had tak hladový, že uloví něco, co by normálně vůbec nezkusil. Třeba malé divoké prase, jelínka a je dokonce znám i případ, kdy krajta mřížkovaná ulovila levharta. Zvládne několik desítek kilo těžkou kořist."

Jak často se krmí?

"Je to rozdílné u druhů. V rozmezí několika týdnů až měsíců. Krajta mřížkovaná dokáže udržet velmi dlouhý půst, v chovech se krmí obvykle v intervalu 4 - 5 týdnů a krmí se například králíky, slepicemi, morčaty, potkany a podobně."

Potrava se dává zabitá a nějak zpracovaná nebo se může do terária pouštět živá?

"U těchto větších hadů je krmíme usmrcenými zvířaty, protože on ten lov u nich bývá divočejší. Mohlo by při tom dojít jednak k poranění hada a nebo k poškození terária. Zvlášť když jich máme v terárku víc, je lepší jim dávat usmrcenou zvěř. Představte si, jak by to vypadalo, kdybych do terária, kde je víc hadů, pustil živého králíka (smích).... takže radši usmrcenou, ale hlavně se musí dávat čerstvě usmrcená kořist, protože oni dle teploty reagují na kořist, proto potřebují tzv teplou kořist."

Dokrmují se hadi nějakými vitamíny či granulemi a podobně?

"Ne, dostávají totiž kořist úplně celou se vším všudy třeba i s pařáty a zobáky. Oni si to zpracují kompletně všechno. Zpracují právě i ty pařáty a zobáky. Občas v trusu vyjde nějaký ten rohovinový zbytek jako drápy, zuby a tak, ale oni mají velmi silné žaludeční šťávy takže stráví úplně všechno. A právě proto je třeba, aby kořist tedy krmivo byla z pořádného, zdravého chovu."

Nechá se krajta zvyknout nebo ´vycvičit´ aby byla krotká v zajetí?

"Samozřejmě se nedá vycvičit jako tygr v cirkusu, ale dá se zvyknout na ošetřovatele. Tahle naše, co tady máme je hodně klidná. Ale většinou jsou temperantní a nevyzpytatelní a někdy můžou být vznětliví. Také záleží na tom, co s ošetřovatelem ten had zažije. Pokud s ním má nějakou špatnou zkušenost, pamatuje si to a musíte být opatrní. Na velkého hada, zhruba od tří metrů, musí být obvykle dva lidé na manipulaci. Dokáže si zvyknout na chovatele, že ho bere do rukou, to ano. Ale něco jiného je pětimetrová krajta a nějaký malý had doma v terárku."

Jak je to s rozmnožováním krajty a kdy takový had dospívá?

"Obvykle dospívají kolem 4 let, velké krajty až kolem pěti let. Záleží opět na velikosti jedince. V zajetí se množí každý rok, protože tady mají dobré podmínky. V přírodě zhruba ob jeden rok, protože je to pro ně velmi náročné. Sama snůška vajec je poměrně náročná, krajta snáší až kolem šedesáti vajec. Vejce jsou zhruba 8 cm dlouhá. A navíc krajta je známá tím, že se jako jeden z mála hadů stará a to tím způsobem, že se obtočí kolem vajec a snůšku hlídá. Také ji cukavými pohyby svaly dokáže zahřát. A to je pro ni velmi náročné. Ona ta krajta vlastně po dobu březosti až po inkubaci, takže zhruba 2 měsíce, nepřijímá žádnou potravu a je pak velmi vysílená."

Mláďata jsou hned samostatná? Přežívají ve velkém počtu?

"Mládě krajty mřížkované má po vylíhnutí zhruba půl metru, je slepé. Maximálně po 14 dnech se rozkouká a osamostatní. V podstatě je schopno hned samo ulovit například myš. Potravu mají tedy hned stejnou jako rodiče pouze menší. Po narození se mládě schová na nějaké tmavé místo, tam čeká než se rozkouká a také se poprvé svlékne. A tady péče matky končí."

Jsou hadi samotáři?

"Víceméně ano. Shlukují se hlavně v době páření, kdy samci vyhledávají samičky. To je nejčastějí období, kdy spatříte větší množství hadů a dokonce můžete vidět v tu dobu i hadí souboje o samičku. Druhý důvod, proč se shlukují je přezimování na nějakém teplejším zimovišti. Jinak žijí samotářsky."

Krajta mřížkovaná je k vidění v tropickém pavilonu Z, vedle šimpanzů, naproti želvám obrovským.

foto: QAP.CZ

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT