Chytré křižovatky v Plzni umí nově prodloužit interval pro chodce i uvolnit cestu IZS

Efektivní řízení dopravy, to má na starosti nová chytrá dopravní ústředna, která řídí vybrané křižovatky v Plzni. Některá auta IZS mají navíc zabudovanou tzv. OBU jednotku, která díky novému chytrému C-ITS systému dokáže informovat řidiče o situaci v dopravě. Do budoucna by tuto jednotku měla mít všechna vozidla.

Pokud budete pozorní, všimnete si na semaforech v křižovatkách na Borech nově instalovaných krabiček a kamer - jedná se o chytrý C-ITS systém. „Na semaforech jsou k vidění například optické kamery, které snímají provoz, přechody pro chodce, hustotu dopravy a další,“ řekl QAPu Tomáš Benedikt, ředitel Úseku rozvoje Správy informačních technologií města Plzně.

Chytrý C-ITS systém dokáže komunikovat s OBU jednotkou (On-Board Unit, palubní jednotka). Ta přijímá informace od senzorů na křižovatkách a je zabudovaná přímo do palubní desky vozidla. „Pokud bude v autě zabudovaná OBU jednotka, řidič bude dostávat upozornění na hustotu provozu, na blížící se vůz IZS nebo nehodu. OBU také upozorní na blížící se změnu počasí, zkrátka jakékoliv varovné informace,“ řekl Tomáš Benedikt.

Aktuálně OBU jednotku využívají v Plzni některé vozy IZS, ty mají navíc možnost pomocí propojení s C-ITS systémem spustit preferenci na křižovatce a uvolnit si cestu. „Existuje zóna, do které když vjedou vozy IZS, sepne se jim preference a na křižovatce se spustí zelená, to aby se pokud možno křižovatka uvolnila a složky IZS mohly projet. Jakmile vozidlo projede, křižovatka se vrátí do standardního režimu,“ popsal systém preference u složek IZS Tomáš Benedikt.

Chytré křižovatky myslí i na ostatní účastníky provozu. C-ITS systém uleví například cyklistům a motorkářům. „Skvělá vlastnost tohoto nového systému je, že oproti dosavadním elektrodynamickým smyčkám tahle technologie pozná jednostopé vozidlo ať už je to motorkář nebo cyklista. Chová se k němu stejně jako k ostatním účastníkům provozu,“ řekl QAPu Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

Kromě toho, že chytrý systém pozná cyklistu, velmi dobře rozpozná i chodce a jeho způsob chování. Jednoduše řečeno, rodiče s kočárkem nebo starší paní s hůlkou budou mít dostatek času přechod pro chodce projít, systém chytře upraví délku zelené na semaforu.

„Mám radost z každé inovace, která má přímý dopad na život lidí ve městě, ať už se jedná o bezpečnost nebo v tomto případě dopravu. Pokud dnes chceme hovořit o dobré průjezdnosti města, nestačí jen rozvíjet silniční síť, ale je třeba investovat i do chytrých technologií. Pevně věřím, že se systém v dlouhodobém horizontu osvědčí a podaří se nám ho rozvíjet i na dalších úsecích,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

OBU jednotka v každém automobilu je hudba budoucnosti. „Do všech nových elektrických vozidel značky Volkswagen se OBU jednotky instalují už nyní, ale brzy by měly být součástí nového bezpečnostního standardu pro vozidla v EU. Takže tak jako máme airbagy, do budoucna by měly být OBU jednotky,“ řekl QAPu Tomáš Benedikt. Pro plné využití OBU jednotek je však potřeba mít chytrý systém na všech křižovatkách.

Do budoucna by chytrá technologie měla být po celé Plzni. Aktuálně je C-ITS systém umístěný na sedmi křižovatkách od kruhového objezdu na konečné Bory až po náměstí Míru. Stejná technologie funguje od loňského roku od Lidické ulice až na výpadovku na Třemošnou.

„Součástí softwarového řešení jsou také antikolizní nebo Crash Call systémy, které budou dále testovány. Právě vybavením současné dopravní infrastruktury o nové servery a 5G technologie vznikla v Plzni živá laboratoř, takzvaný polygon, která umožňuje aktérům v automobilovém průmyslu rozvíjet a testovat nová řešení pro autonomní mobilitu. Plzeň tak bude ještě více atraktivní pro investory a společnosti zabývající se tímto odvětvím,“ popsal Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.

Za projektem Testovací polygon pro autonomní mobilitu stojí Správa informačních technologií města Plzně (SIT) společně se Správou veřejného statku města Plzně a Plzeňskými městskými dopravními podniky. Projekt testovacího polygonu realizovala SIT od prosince 2022 do června letošního roku. Náklady ve výši 17,8 milionu korun bez DPH byly plně hrazeny z dotací Evropské unie, Národního plánu obnovy a ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Foto QAP