Plzeňské domy zdobí sgrafita Alše. Jak vznikala, prozradil pamětník Pavel Hauzner

Mikoláš Aleš, uznávaný český ilustrátor a malíř, zanechal svůj umělecký odkaz v podobě sgrafit i na několika domech v Plzni, vyzdobil jich celkem 19. K vidění jsou dodnes v centru Plzně, ale i na Borech. Prohlédli jsme si je s pamětníkem a sběratelem Pavlem Hauznerem. A dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí. Mimo jiné i to, proč některá sgrafita podepisoval Aleš celým jménem a na některých má jen značku A.

Mikoláš Aleš tvořil v Plzni sgrafita na pozvání stavitele a architekta Rudolfa Štecha od roku 1892. První díla byla vytvořena v Kollárově a Tovární ulici. Poslední dílo z roku 1905 se nachází na domě jeho velkého přítele, architekta Rudolfa Štecha na rohu Klatovské a Dvořákovy ulice. Jsou zde dvě sgrafita. První se nachází na Klatovské třídě, na něm je vyobrazen na koni sv. Jiří. Toto dílo je podepsáno celým jménem Aleš. Ve Dvořákově ulici je pak vyobrazena modlící se princezna, zde se pan Aleš podepsal pouze písmenem A. Proč se někdy Aleš podepisoval jen A a někdy celým jménem? Čtěte dále a dozvíte se...

Jak Aleš tvořil v Plzni sgrafita, zná Pavel Hauzner z vyprávění svého dědečka, který byl stavbyvedoucím a zároveň byl přítomem při přípravě omítky. Nejprve se postavilo lešení pro přípravu omítky, která se tvořila dvě až tři hodiny dopředu. "Ta nesměla být zavadlá, ani moc řídká," uvádí Pavel Hauzner. Omítku v té době Alšovi připravoval právě dědeček Pavla Hauznera.

Dědeček pana Hauznera společně s panem Alšem vystoupali po lešení, kam si pan Aleš přinesl kresbu nakreslenou na balicím papíru. "Do ruky vzal dřevěný kolík a udělal obrysy dané kresby. Po kontrole nákresu i s pomocí mého dědečka slezl dolů. Poté na lešení nastoupilo přibližně pět pomocníků, z nichž někteří malbu vybarvovali. Mezitím, jak vyprávěl můj dědeček, šel s panem Alšem ke Görgům na pivo. Zde čekali, až pomocníci sgrafita dokončí," vzpomíná Hauzner.

Dědeček vyprávěl, že míval o pana Alše strach. "Aleš totiž trpěl závratěmi a dědeček se obával, aby nespadl z lešení. Když ale čekali, dali si pár kousků čepovaného na kuráž. Naproti hospodě U Görgů* bylo pekařství, tam si posílali pro čerstvý chléb, aby nepili jen pivo. K chlebu vždy přinášel děda domácí pomazánku zvanou rozhuda, byla tvořená z tvarohu, kmínu a červené papriky," vzpomíná Hauzner.

Následně přišel jeden z pomocníků a vyzval Alše, aby šel dílo zkontrolovat, poopravit a dodělat. Poslední fází pak byla kontrola sgrafita od samotného pana Alše. "Pokud byl pan Aleš se svým dílem opravdu spokojený, podepsal se celým jménem. Pokud se mu jeho dílo tolik nezamlouvalo, podepsal se pouze svým začátečním písmenem - A," vyprávěl dědeček panu Hauznerovi.

To můžete pozorovat i na plzeňských domech. Sgrafita od Alše můžete obdivovat zejména na celém bloku domů v Nerudově ulici. Hodnotným sgrafitovým cyklem od Mikoláše Alše je vyzdoben pseudorenesanční dům z konce 19. století, zvaný Chodský. Sgrafita zdobí i další domy v této ulici.

Na náměstí Republiky se může sgrafity od Alše pochlubit dům postavený architektem Rudolfem Stelzerem z konce 19. století. Je zde vyobrazen sgrafitový cyklus Sběr léčivých bylin. Velký obdiv si zaslouží i další dům na náměstí, jde o pseudorenesanční dům z roku 1894, dílo architekta Rudolfa Štecha.

V Solní ulici si prohlížíme neorenesanční činžovní dům z konce 18. století. K vidění jsou tu figurální a rostlinná sgrafita s medailonky nad okny. Sgrafita s ornamentálními motivy pokrývají i plochu štítů. Na rohu Solní a Sedláčkovy ulice je další dům se sgrafity Alše.

Blízko plzeňského centra najdete sgrafita Mikoláše Alše v Tovární ulici a na křižovatce s Kollárovou ulicí. Sgrafitová výzdoba na domu z roku 1892 od architekta Rudolfa Štecha je první Alšova práce v Plzni. Jedná se o sgrafita s motivem Obléhání Plzně.

Fotografie domů najdete v obsáhlé fotogalerii.

Příběhy plzeňských míst vznikají za laskavé podpory

Nadace 700 let města Plzně.

U Görgů* - hospoda stávala na rohu dnešní Sedláčkovy a Bezručovy ulice. Chodila sem řada umělců, kromě Alše například Bedřich Smetana. Objekt byl zbořen v roce 1985.

FOTO: QAP.cz