Stavba nádrže byla zahájena v roce 2020. Stavební práce trvaly přesně 916 dnů. Stavba byla nedávno zkolaudována. „V kombinaci s dnes již zrekonstruovaným a zkapacitněným Roudenským kanalizačním sběračem, který byl dokončen v červenci letošního roku, je dále umožněno budoucí zprovoznění severozápadního okruhu města Plzně, pro jehož dokončení jsou zmiňované stavební akce klíčové,“ uvedla mluvčí Vodárny Plzeň Dana Veselá.
„V oblasti Vinic a Sylvánu vznikne také možnost se připojit na doposud přetěžovanou kanalizační síť v době srážkových událostí, kde byl z tohoto důvodu vyhlášen STOP stav,“ doplnil generální ředitel VODÁRNY PLZEŇ Jiří Kozohorský s tím, že nesporným přínosem retenční nádrže z hlediska životního prostředí je snížení množství vypouštěného znečištění z kanalizace do povrchových vod.
Stavba vyšla na více než 162 milionů Kč včetně DPH. „Stavba Retenční nádrže Vinice byla spolufinancována z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Výše dotace z Evropské unie je 81,497 milionů Kč bez DPH,“ doplnil Jiří Kozohorský.
„Mezi stavebně nejsložitější objekt zcela jistě patřila samotná železobetonová monolitická podzemní nádrž, jejíž vybudování obnášelo nejprve vyhloubení stavební jámy o půdorysných rozměrech cca 64 x 35 m a hloubce více než 10 m, což znamenalo postupně odvrtat 2,5 km ocelových zápor a spolu s tím vytěžit a odvézt 25 600 m3 zeminy. Do bednění o výměře přes 8000 m2 v rámci základové desky, nosných stěn a stropů bylo zapracováno přes 460 tun výztuže a 3200 m3 betonu,“ řekl technický ředitel VODÁRNY PLZEŇ Radovan Škarban.
Po zahájení stavebních prací zahájili archeologové v dotčené lokalitě výzkum, který odkryl v ploše retenční nádrže část rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného již dříve při výstavbě sídliště Vinice. „Kromě ojedinělých objektů z časného eneolitu bylo prozkoumáno několik domů s doklady textilní výroby z mladší doby bronzové až starší doby železné,“ potvrdil ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radek Široký. V jednom z objektů z mladší doby bronzové byl nalezen také unikátní depot starších eneolitických broušených kamenných seker a v trase kanalizační stoky pak archeologové dokumentovali podzemní prostor, jenž vznikl zasypáním mostku s umělou jeskyní, tzv. grottou. „Mostek byl od přelomu 19. a 20. století součástí parku lochotínských lázní,“ dodal Radek Široký.
Foto Vodárna Plzeň
