Umělá inteligence nově pomáhá dispečinku Městské policie Plzeň. Co vše dokáže?

Podstatou bezpečnostního dispečinku je inteligentní vyhodnocování informací s využitím automatizace a umělé inteligence. Jak přesně technologie funguje, vysvětlil Libor Červený, ředitel Úseku infrastruktury Správy informačních technologií města Plzně: „Vytvořili jsme místo, ve kterém se propojují, zpracovávají a vyhodnocují informace z různých systémů, které ve městě máme, přičemž dokážeme využít umělou inteligenci a předem nastavená pravidla a podmínky tak, aby nám dávaly přesné informace, co a kde se děje a kterou situaci musí vyřešit operátor. Pracovníci městské policie tak mohou rychle reagovat na již konkrétní události. Doposud byly k dispozici pouze monitory s živým obrazem z městského kamerového systému a před nimi obsluha, která sledovala zobrazované situace. Tento nový systém je mnohem propracovanější, strážníci mají k dispozici obrazovkovou stěnu s bezpečnostním dispečinkem jako řídícím centrem a už v podstatě pouze reagují na jednotlivá upozornění.“

Systém dokáže například upozornit na vozidlo, které vjelo do zákazu vjezdu, případně na základě zadání strážníků dohledat určitý typ vozidla. Velmi specifická je pak technologie na detekci střelby a křiku. Za ní stojí inovativní plzeňský startup JALUD Embedded, který s ní boduje v mnoha zahraničních metropolích. „Jednoduše řečeno – přidáváme ke stávajícímu kamerovému systému, tedy zraku, další smysl – sluch. U vážných událostí hrají roli vteřiny, a proto jsme vyvinuli řešení pro detekci zájmových zvuků. Naše zařízení zkracuje nahlášení nebezpečné události ze zhruba sedmi minut na pouhých pět sekund. Hlídáme tak panický křik v ulicích, rozbité výlohy, ale jde také o včasnou detekci střelby, výbuchu a podobně. Díky našemu systému se daří minimalizovat falešné poplachy a dát bezpečnostním sborům možnost pracovat tam, kde je to třeba,“ popsal zaměření firmy její ředitel Lukáš Svoboda.

Kromě záznamů z kamer, které tvoří základ chytrého dispečinku, se přidaly další technologie. Město využívá například čidla, která dokáží detekovat nárůst hladiny vodních toků nebo monitorují znečištění ovzduší. „Momentálně jednáme s krajským úřadem, protože bychom chtěli do systému zapojit i čidla, jež jsou nasazena na tocích v Plzeňském kraji, to by dalo operátorovi možnost vyhodnotit rizikovou situaci zvýšení hladiny toků v západočeské metropoli dříve, než se projeví na čidlech ve městě. Jednáme také s tvůrci aplikace Záchranka o propojení systémů. Celkově se snažíme na systému dál pracovat, aby jeho využití přineslo co největší efekt,“ uzavřel Libor Červený.

Foto ilustrační MMP