Čarovná síla přesličky

Když se řekne přeslička, jistě si vybavíte gigantické rostliny z pravěku. I dnes najdete přesličku v přírodě, jen v menším provedení. V dávných dobách jí byla přisuzována magická moc. Například píšťalka z ní měla přilákat hady nebo se přeslička dávala na podlahu v ložnici, prý zvyšovala plodnost.

V současnosti je známo asi 35 druhů přesliček, které najdete po celém světě. Dorůstá zhruba do 70 cm a jde o trvalku. Účinnou částí rostliny je nať, která se sbírá od května do září. Při jejím sběru se musí dát pozor, abyste nesebrali některou z rodu přesliček, které mohou být pro člověka i jedovaté!

Sušit je nejlépe co nejrychleji a to při teplotě 40 stupňů. Suště důkladně, nedokonale usušené rostlinky totiž brzy plesniví. Usušená rostlinka je zelená, bez chuti i zápachu a musí se skladovat na tmavém a suchém místě v uzavřené nádobě.

Bylinkáři považují přesličku za zázračnou. Dá se použít jako čaj, tinktura i kloktadlo a uplatňuje se i při koupelích, obkladech i k inhalacím. Je známá také jako diuretikum, protože podporuje vylučování. Používá se jako čaj při léčbě močových cest a měchýře, při léčbě ledvinových či močových kamenů nebo jen k proplachování močových cest.

Přesličkový čaj má lečivé účinky při tuberkuloze, zánětu průdušek a astmatu, celkovém vysílení organismu. Také se užívá při zánětu kostní dřeně, žaludečních křečích, žlučníkových obtíží či jaterních. Při pravidelném pití čaje pomáhá léčit revmatismus, dnu a údajně dokáže zastavit růst zhoubných nádorů.

Jako kloktadlo se používá při zánětech mandlí a dásní. Tinktura zabírá na nemoci plic a široké využití má i ve formě obkladů na vředy, otoky, bércové vředy, vyrážky i staré zahnívající rány.

No není to opravdu zázračná bylinka?