V Plzni byla překročena roční kvóta smogu! Nejhůř se dýchá u hlavních průtahů

Centrum pro životní prostředí a zdraví přišlo s ne příliš dobrými zprávami. Znečištění ovzduší prachem už přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen limit pro polétavý prach. Zhoršení kvality ovzduší nás přitom čeká znovu na podzim.

I když každodenní měření ČHMÚ ohledně aktuálního stavu ovzduší nevypadá nijak hrozivě, Centrum pro životní prostředí a zdraví přišlo se znepokojivou informací. Plzeňské ovzduší vyčerpalo celoroční „smogovou kvótu“ pro prach. Zdraví Plzeňanů ohrožuje jemný prach i rakovinotvorný benzo-a-pyren.

"Denní limit pro znečištění prachem činí 50 μg/m3 a je povoleno ho překročit 35-krát za rok. Monitorovací stanice Plzeň-Bory ale podle ČHMÚ zaznamenala 36. překročení limitu už 3. srpna,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. "Celoroční průměrná koncentrace prachu sice v Plzni v posledních letech zákonný limit nepřekračovala, ale ten stanoven politickým rozhodnutím, které ignorovalo doporučení expertů. Hodnota doporučená pro ochranu lidského zdraví odborníky WHO byla v Plzni překračována o desítky procent. Ještě horší je situace u jemných prachových částic, pro které je hodnota doporučení WHO překračována v Plzni dvo jnásobně i více.“

Největší znečištění ovzduší přijde s podzimem! Nejhůř se dýchá v okolí hlavních silničních tahů a u Škodovky...

V Plzni se přesně nedá říct, ve které čtvrti se dýchá nejhůř. Záleží na tom, kde lidé bydlí. "Nejvíc znečištěné ovzduší je v okolí silničních tahů, také v okolí Škodovky. Nejhorší je situace v zimních měsících, protože ke znečištění z dopravy přibývá ještě lokální topení. Navíc k tomu přispívají chladnější teploty a inverze. Velký vliv mají také srážky. Když prší, tak ten déšť to takzvaně propláchne," říká Miroslav Šuta.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

FOTO: ilustrační